Do nejslavnějších českých lázní putují hosté už po staletí. Podle pověsti objevil zdejší léčivé prameny císař Karel IV. na lovu, když v místních lesích pronásledoval jelena. V horké vodě si pak Karel ulevil od bolestí nohou. Pověst se někdy vypráví s loveckou scénou, jindy bez ní. Je však dokázané, že prameny na soutoku Ohře a Teplé byly známé už za Karlových časů, tedy ve 14. století. S léčebnými lázněmi se navíc Karel seznámil už v Itálii. Blahodárného účinku teplé vody chtěl využívat i zde, nedaleko svého sídla v Lokti. Stávající obec Vary proto povýšil na královské město.
Coby místo, kde se setkávala evropská smetánka, byly Karlovy Vary po staletí jevištěm řady událostí včetně politických „mocenských her“ (viz karlovarská usnesení). Kosmopolitní atmosféru si Karlovy Vary uchovaly dodnes, avšak vzhledově i duševně omládly. Z architektonického hlediska jsou lázně především plodem 19. století, působila zde celá řada vídeňských architektů. V centru stojí jako perly náhrdelníku jeden přepychový lázeňský dům vedle druhého, ráz okrajových částí města zase utvářejí dobové účelové stavby a velkopanské vily. Od sametové revoluce roku 1989 získaly Karlovy Vary díky četným renovacím zpátky svůj někdejší lesk. Město je pestřejší a všestrannější než kdy dřív. Klidným protipólem rušných městských ulic je Slavkovský les, jehož výběžky splývají s městem. Lepší kulisu by nevymysleli ani filmoví tvůrci.
Zatímco Vřídelní kolonáda patří k největším turistickým lákadlům, její podzemí je mnohem méně známé, ale srovnatelně pozoruhodné! Cesta návštěvníky zavede podél umělecky konstruovaného vodovodního potrubí, které zásobuje celkem 14 lázeňských podniků, až ke starému prameništi. Během komentované prohlídky s průvodcem se lze seznámit s historií a využitím karlovarských minerálních pramenů.
Kultura
Karlovarský symfonický orchestr vznikl v roce 1825, založil jej Josef Labický jako hudební těleso pro lázeňskou sezonu.O 40 let později ho jeho syn proměnil ve stálý symfonický orchestr. Roku 1894 také v Poštovním dvoře uvedl evropskou premiéru Dvořákovy symfonie „Z Nového světa“. Se souborem dodnes vystupují slavní dirigenti a sólisté, např. v rámci zářijového Karlovarského podzimu.
Karlovarské městské divadlo, velkolepá novobarokní stavba, láká na vysoce kvalitní představení včetně mnoha koncertů.
Muzeum Karlovy Vary se věnuje dějinám regionu: představuje návštěvníkům lázeňskou tradici v Karlových Varech, výrobu skla a porcelánu, mincovnictví v Jáchymově, místní lidovou kulturu, slévání cínu.
Současné umění lze zhlédnout v Galerii umění Karlovy Vary. Od roku 1953 již shromáždila celou řadu významných děl.
Za návštěvu stojí také ruský pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla a katolický kostel sv. Máří Magdalény (architekt: Kilián Ignác Dientzenhofer).
Mimořádným zážitkem je jízda lanovkou na rozhlednu Diana, už jen díky krásným výhledům. Na vrcholu se nachází i restaurace a tropická zahrada s více než 300 živými motýly.
Akce
Během Porcelánových slavností se v Grandhotelu Pupp představuje porcelán z Karlovarského kraje. První víkend v květnu, zároveň zahájení lázeňské sezony.
Mezinárodní filmový festival: největší filmový festival v republice a jedna z nejprestižnějších filmových událostí v Evropě, se slavnými herci, osobnostmi a filmy z celého světa.Filmy se promítají s anglickými titulky. Doprovodný program zahrnuje koncerty klasické i populární hudby, divadlo, přednášky, výstavy, taneční party, koňské dostihy… Začátek: poslední víkend v červnu.
Dvoudenní Festival světla rozzáří architekturu lázeňského města světelnými efekty. Druhý víkend v září.
Na festival JazzFest se sjíždějí slavné kapely z České republiky i ze zahraničí. Konec září až konec října.
Dokumentární a cestopisné filmy jsou ke zhlédnutí na festivalu Tourfilm, celosvětově nejstarším festivalu s cestovatelskou tematikou. První víkend v říjnu.
Napříč hranicemi
V Karlových Varech sídlí český tým sdružení EUREGIO EGRENSIS. Evropský region EUREGIO EGRENSIS byl založen roku 1993 a na obou stranách hranice podporuje česko-německou spolupráci, a to pomocí tří svých pracovních týmů – českého, bavorského a saského.
cs