Zámek Kynžvart je nádherný jak navenek, tak uvnitř. Foto: Manfred Jahreiß

Kynžvart Pokladnice Slavkovského lesa

V nadmořské výšce 730 m se na slunné jihozápadní straně Slavkovského lesa rozkládá lázeňské městečko Lázně Kynžvart, někdejší Bad Königswart. Díky svému klimatu se stalo předním českým léčebným střediskem pro onemocnění dýchacích cest u dětí. První písemná zmínka se datuje již do doku 972. Dodnes se dochovala zřícenina hraničního hradu, který nechal ve 13. století zbudovat král Přemysl Otakar II. Roku 1547 připadlo panství Zedwitzům a Liebensteinům. Ti si o několik kilometrů níže v lesích zřídili renesanční pevnost. Během třicetileté války přešlo kynžvartské panství roku 1638 do vlastnictví koblenzského knížecího rodu Metternichů. Rakouský státní kancléř Klemens Wenzel kníže z Metternich-Winneburgu si z Kynžvartu udělal své letní sídlo a povýšil jej na místo setkávání tehdejší smetánky. Postaral se o přestavbu na dnešní zámek v empírovém stylu. Roku 1945 byl zámek Kynžvart zestátněn. Dnes jej spravuje Národní památkový ústav.

Zvláštní tip: Kabinet kuriozit

Metternich byl vášnivý sběratel. Už roku 1828 zřídil zámecké muzeumKabinet kuriozit. Při výstavbě mu radil poslední chebský kat Karel Huss, nadšený amatérský historik, který se znal i s Goethem a poskytl muzeu vlastní sbírku naturálií, kuriozit a mincí. Numismatická sbírka, doplněná o nové akvizice rodu Metternichů a čítající 11 000 exemplářů, patří k nejvýznamnějším v České republice. Vedle archeologických nálezů z celého světa, včetně dvou egyptských mumií, se v Kabinetu kuriozit nacházejí zajímavé osobní předměty slavných historických osobností, jako např. modlitební knížka Marie Antoinetty, turecký amulet lorda Byrona či vycházková hůl francouzského ministra Talleyranda.

Kultura

Celková přestavba zámku začala v roce 1976 a trvala do roku 2000. Z hospodářských budov se stala restaurace a malý hotel, později přibylo golfové hřiště. Dva prohlídkové okruhy po zámku zavedou návštěvníky do více než dvaceti reprezentativních místností a nabídnou takéi vhled do Metternichovy umělecké sbírky. Ta obsahuje kromě maleb, kolekce mramorových plastik a dekorativních empírových váz také čtyři pozdně gotické deskové obrazy Bernarda Strigela.

V cenné zámecké knihovně se nachází přes160 starých rukopisů, mezi nimi i jedinečný fragment Pěti knih Mojžíšových z 8./9. století a téměř 230 inkunábulí (děl tištěných pohyblivými literami) z dob před rokem 1500. Je tu uchována i pozůstalost Alexandra Dumase. Před několika lety prošel fond knihovny rozsáhlou digitalizací a byl zveřejněn na internetu. Od té doby se sem obracejí badatelé z celého světa.

Mimořádně významný je hlavní oltář zámecké kaple sv. Antonína Paduánského, vytvořený z mramorových pozůstatků jedné z nejstarších římských bazilik (San Paolo fuori le mura). Kníže Klemens Metternich jej dostal darem od papeže Řehoře XVI. 

Rozsáhlý systém rybníků, majestátní stromy a četné klenoty zámeckého parku lákají k procházkám. V roce 1863 se v parku poprvé objevil bolševník velkolepý. Různé pověsti uvádějí, že tato rostlina – dnes už vytlačená za hranice – sem byla zavlečena společně s jedním darem cara Alexandra I. rakouskému kancléři. Dodnes se to ovšem neví jistě. Ale pozor: pro lidi a zvířata je nebezpečná, při doteku způsobuje popáleniny.

Výletní cíle v okolí

Kladské rašeliny nad Lázněmi Kynžvart kdysi sloužily jako knížecí honitba. Dnes je tento soubor horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m chráněnou přírodní rezervací a oblíbeným cílem výletů. Prochází tudy naučná stezka, která návštěvníky seznamuje s vzácnými živočišnými a rostlinnými druhy, jako je tetřev hlušec, čáp černý, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, borovice kleč a bříza pýřitá.

Technickou kulturní památkou je historická Dlouhá stoka, vytékající z Kladského rybníka a probíhající napříč Slavkovským lesem v celkové délce 24,2 km. Dřívesloužil tento umělý vodní kanál k zásobování vodou a plavení dřeva potřebného k těžbě cínu v okolí Horního Slavkova.