V nadmořské výšce 730 m se na slunné jihozápadní straně Slavkovského lesa rozkládá lázeňské městečko Lázně Kynžvart, někdejší Bad Königswart. Díky svému klimatu se stalo předním českým léčebným střediskem pro onemocnění dýchacích cest u dětí. První písemná zmínka se datuje již do doku 972. Dodnes se dochovala zřícenina hraničního hradu, který nechal ve 13. století zbudovat král Přemysl Otakar II. Roku 1547 připadlo panství Zedwitzům a Liebensteinům. Ti si o několik kilometrů níže v lesích zřídili renesanční pevnost. Během třicetileté války přešlo kynžvartské panství roku 1638 do vlastnictví koblenzského knížecího rodu Metternichů. Rakouský státní kancléř Klemens Wenzel kníže z Metternich-Winneburgu si z Kynžvartu udělal své letní sídlo a povýšil jej na místo setkávání tehdejší smetánky. Postaral se o přestavbu na dnešní zámek v empírovém stylu. Roku 1945 byl zámek Kynžvart zestátněn. Dnes jej spravuje Národní památkový ústav.
Metternich byl vášnivý sběratel. Už roku 1828 zřídil zámecké muzeum, Kabinet kuriozit. Při výstavbě mu radil poslední chebský kat Karel Huss, nadšený amatérský historik, který se znal i s Goethem a poskytl muzeu vlastní sbírku naturálií, kuriozit a mincí. Numismatická sbírka, doplněná o nové akvizice rodu Metternichů a čítající 11 000 exemplářů, patří k nejvýznamnějším v České republice. Vedle archeologických nálezů z celého světa, včetně dvou egyptských mumií, se v Kabinetu kuriozit nacházejí zajímavé osobní předměty slavných historických osobností, jako např. modlitební knížka Marie Antoinetty, turecký amulet lorda Byrona či vycházková hůl francouzského ministra Talleyranda.
Celková přestavba zámku začala v roce 1976 a trvala do roku 2000. Z hospodářských budov se stala restaurace a malý hotel, později přibylo golfové hřiště. Dva prohlídkové okruhy po zámku zavedou návštěvníky do více než dvaceti reprezentativních místností a nabídnou takéi vhled do Metternichovy umělecké sbírky. Ta obsahuje kromě maleb, kolekce mramorových plastik a dekorativních empírových váz také čtyři pozdně gotické deskové obrazy Bernarda Strigela.
V cenné zámecké knihovně se nachází přes160 starých rukopisů, mezi nimi i jedinečný fragment Pěti knih Mojžíšových z 8./9. století a téměř 230 inkunábulí (děl tištěných pohyblivými literami) z dob před rokem 1500. Je tu uchována i pozůstalost Alexandra Dumase. Před několika lety prošel fond knihovny rozsáhlou digitalizací a byl zveřejněn na internetu. Od té doby se sem obracejí badatelé z celého světa.
Mimořádně významný je hlavní oltář zámecké kaple sv. Antonína Paduánského, vytvořený z mramorových pozůstatků jedné z nejstarších římských bazilik (San Paolo fuori le mura). Kníže Klemens Metternich jej dostal darem od papeže Řehoře XVI.
Rozsáhlý systém rybníků, majestátní stromy a četné klenoty zámeckého parku lákají k procházkám. V roce 1863 se v parku poprvé objevil bolševník velkolepý. Různé pověsti uvádějí, že tato rostlina – dnes už vytlačená za hranice – sem byla zavlečena společně s jedním darem cara Alexandra I. rakouskému kancléři. Dodnes se to ovšem neví jistě. Ale pozor: pro lidi a zvířata je nebezpečná, při doteku způsobuje popáleniny.
Kladské rašeliny nad Lázněmi Kynžvart kdysi sloužily jako knížecí honitba. Dnes je tento soubor horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m chráněnou přírodní rezervací a oblíbeným cílem výletů. Prochází tudy naučná stezka, která návštěvníky seznamuje s vzácnými živočišnými a rostlinnými druhy, jako je tetřev hlušec, čáp černý, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, borovice kleč a bříza pýřitá.
Technickou kulturní památkou je historická Dlouhá stoka, vytékající z Kladského rybníka a probíhající napříč Slavkovským lesem v celkové délce 24,2 km. Dřívesloužil tento umělý vodní kanál k zásobování vodou a plavení dřeva potřebného k těžbě cínu v okolí Horního Slavkova.